Pro své účinky i nezvyklý způsob růstu je jmelí po tisíciletí považováno za kouzelnou rostlinu. Takovou pověst si vydobylo u mnoha kmenů a národů:
- Staroindické básně se o něm zmiňují jako o „kouzelném proutí“.
- Keltští kněží (druidové) používali jmelí nejen jako lék proti otravám či neplodnosti, ale zažehnávali jím války, hladomory, krupobití i zlé duchy či vlkodlaky. Protože jmelí utínali zlatými srpy, dodnes se zachovala tradice ho pozlacovat.
- V antice mělo jmelí otvírat brány do podsvětí, proto se kladlo do hrobů.
- Pohanští Slované nazývali jmelí „metlou duchů“ a odháněli jím nemoci i uřknutí, zloděje i zlé duchy a dokonce jím odvraceli i požáry.
- V Itálii se tradovalo, že žena, která nosí kousek jmelí u sebe, má naději počít. V jiných zemích se ze stejných důvodů jmelí dává do vína.
- Ovšem indiánské ženy jmelí používají ze zcela opačných důvodů – jako antikoncepci nebo prostředek vyvolávající potraty.
- Staří Galové věřili, že elixír ze jmelí jim dodává nadpřirozenou sílu.
Jmelí se používá i v současné medicíně:
- ke snížení krevního tlaku (rozšiřuje vlásečnice)
- proti arterioskleróze
- proti poruchám vegetativního nervového systému
- k podpůrné léčbě některých nádorových onemocnění
(více ZDE)
foto Miroslav Pecka