Brixovy Dvory 194, 384 51 Volary IČO: 60097540
Po loňské úspěšné sezóně si hodlám dopřát to nejlepší, co jsem na svých šumavských špacírech potkal. Ledový vítr nad Třístoličníkem ale odfoukne můj zámysl na lehký kamzičí styl, jímž obvykle proplouvám kamennými moři na bavorských a rakouských svazích. Má cesta se tak mění ve značkovou pouť, na níž hraniční masív obkroužím kolem dokola: nejprve k jihu, pak odbočím na západ, poté uhnu k severu a k večeru, nastaví-li mi Gabreta přívětivou tvář, dorazím východním směrem k cíli. Mým Jordánem budou peřeje Schimmelbachu a volarský minipivovar Gabretus se stane mým Santiagem de Compostela.

Mířím do Nové Pece a odtud v 09.45 vyrážím do Rakous. Nic netuše si cestou v krámku kupuji chladivou plechovku grapefruitového Radlera od Zlatopramene (čili Krušovic potažmo Heinekenu). Okem poučeného opilce si přečtu etiketu, načež se mi málem zastaví slinivka: „obsahuje šťávu z černé mrkve“! Probůh, co to má být? Snad ředkev? Anebo nějaký zbrusu nový výmysl z Bruselistánu?
trojbír volary 02.jpg
trojbír volary 01.jpg
trojbír volary 03.jpg
trojbír volary 04.jpg
V 13.00 hod. usedám na terasu hostince Dreiländereck v obci Oberschwarzenberg a piju půl litru tekutého zlata s puncem klášterních sklepů Schläglu. Potom se vydávám do Bavor a skotačivý tanec mraků kolem horkého slunce mě zaujme natolik, že mě div nesejme žací mlátička značky Mengele.
trojbír volary 04a.jpg
trojbír volary 05.jpg
trojbír volary 07.jpg
trojbír volary 06.jpg
Sedm pštrosích a dva krocaní kroky - a již v 14.20 vstupuji do pivní zahrady Sitterovic hotelu v Riedelsbachu.  Dopřávám si domácí „blondes“ a pak i „Goldmedailiengewinner European Beer Star Schönramer Hell“ z bavorského Landbrauerei Schönram v hezké sklenici typu optyš.

Rovnou hodinu si prohlížím hotelovou nabídku víc jak stovky lahvových piv, jenže pak se musím zvednout, byť skleněný handgranát Hop Gun mě až rozesmál. Mašíruju okolo Michelklause ku Frauenbergu a odtud po bývalé trati do Čech, kam dorážím v 17.50. Nohy, v nichž je třicet kilometrů, nořím do vln Studené Vltavy, načež mě hrkotavá lokálka odvleče do Volar. Zbývá mi poslední chmelová třešnička a tou je hotel Bobík. Ve Formance si ke stolu pod železniční mapou z roku 1927 objednávám Gabretus a vždy ochotná servírka Lenka na požádání fotograficky zdokumentuje můj vrcholový lok.
 
Ano, tady v bémrvaldském trojúhelníku mezi Schläglem, Waldkirchenem a Volary je svět ještě v pořádku. Pivo tu vaří z chmele a jezdí zde vlaky. Zbývá jen dořešit, co je zač ta černá mrkef…
trojbír volary 08.jpg
trojbír volary 09.jpg
trojbír volary 10.jpg
trojbír volary 11.jpg
trojbír volary 12.jpg
03.11.2014 11:37:06
U Nás Volary
Naše stránky můžete podpořit prostřednictvím platební brány paysec - za případný příspěvek děkujeme. o.s. U Nás, Volary
Webmaster © 2007 - 2014 Petr Čmerda, předseda OS U Nás ( e-mail: volaryunas@seznam.cz)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one