Brixovy Dvory 194, 384 51 Volary IČO: 60097540

Z naší historie

pomník posledního padlého amerického vojáka v Čechách

pomník posledního padlého amerického vojáka v Čechách

hřbitov obětí "pochodu smrti"

hřbitov obětí "pochodu smrti"

Betonové pevnůstky (tzv. řopíky) u Soumarského mostu

Betonové pevnůstky (tzv. řopíky) u Soumarského mostu

foto R.K., PfC, archiv
pomník četnického strážmistra J. Vrabce na Krásné Hoře

pomník četnického strážmistra J. Vrabce na Krásné Hoře

Betonové pevnůstky (tzv. řopíky) u Soumarského mostu

Betonové pevnůstky (tzv. řopíky) u Soumarského mostu

hřbitov obětí "pochodu smrti"

hřbitov obětí "pochodu smrti"

pomník posledního padlého amerického vojáka v Čechách

pomník posledního padlého amerického vojáka v Čechách

Českokrumlovské Muzeum Fotoateliér Seidel dokončilo digitalizaci svého archivu. Historické snímky si tak lidé budou moci prohlédnout i v internetové databázi. Dobové portréty z ateliéru, život na Šumavě v letech 1884 až 1952, svatby či reportážní záběry Českého Krumlova.

„To, co se dochovalo v archivu fotografické firmy Seidel, je světově unikátní a my jsme považovali za více než povinnost tuhle paměť několika generací, nabídnout lidem,“ vysvětlil Miroslav Reitinger, ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu.

Nejjednodušší cestou pak podle něj byla internetová prezentace. Ta bude volně přístupná z webu www.seidel.cz. Návštěvníci tu navíc mohou vyhledávat podle klíčových slov nebo  procházet jednotlivé kapitoly.

V našem nepravidelném seriálu z pera Romana Kozáka nabídneme návštěvníkům Volar a Volarska tipy na tématicky zaměřené výlety, které vycházejí z jedinečnosti našeho města a jeho okolí. Spojuje se v nich dědictví minulosti s aktivitami současné Šumavy, historické památky s přírodním bohatstvím i dovednostmi současných Volaranů.

Začneme snad trochu netradičně – vojenskou historií. Volarská samospráva totiž v těchto dnech přijala nabídku převzít 15 bunkrů (řopíků), nedaleko Volar. Zastupitelé budou řešit, jak s touto kontroverzní památkou naložit. Jedním z návrhů, který předběžně padl je z těchto bunkrů udělat turistickou atrakci zřejmě pomocí naučné stezky. Seriál Romana Kozáka nám přináší možnost projít si již dnes virtuální naučnou stezkou po místech, které jistě stojí za připomenutí… (celý článek na VOLARY.EU)

volarský pivovarVolary měly várečné právo již v 16. století, ale přesto pivo odebíraly ze sousedních panství. Po povýšení Volar na město (v roce 1871), došlo i k výstavbě pivovaru. První veřejné čepování volarského piva se pak konalo v červnu 1879. Při následných oslavách byla naproti pivovaru zřízena pivní zahrada s kulečníkem, kavárnou či lavičkami, vyhlídkovou věží a hudebním pavilonem. Na skále byla umístěna pamětní deska.

Měšťanský pivovar vařil pivo světlé i tmavé. Pro svoji polohu i význam býval označován za „volarské Hradčany“. Dvakrát výrazně expandoval co do výstavu i odbytišť; pokaždé v souvislosti se vznikem a rozšířením železniční sítě na Volarsku. Zdejší pivo nemělo žádné zvláštní jméno; označení původu  -„volarské“- bylo samo o sobě pojmem. Pivo se vařilo i přes obě války. V 50. létech byl volarský pivovar vřazen do národního podniku Jihočeské pivovary a fungoval až do přelomu let 1960/61, kdy byl na základě direktivního rozhodnutí shora zrušen.

 

foto prachatickonewsServer PrachatickoNews přinesl na svých stránkách obsáhlou reportáž o dalších osudech tohoto díla. Momentálně se totiž obraz nachází v dílně výtvarnice Mirky Fridrichové-Kunešové...

"Příběh má dvě časové linie. Pro mě začal v srpnu, kdy jsem navštívila volarského pana faráře Hyblera na faře a on a pan Falář, jeho asistent, mi ukázali svinutý kus malířského plátna, který byl potrhaný, ušpiněný a s patrnými stopami plísně. Opatrně jsme plátno rozvinuli a ukázala se nám Panna Maria s děťátkem v náručí a s bílou růží v pravé ruce. Stožecká Madona!" říká v úvodu článku zkušená malířka a grafička, doslova výtvarnický všeuměl Mirka Fridrichová Kunešová... (celý článek)
st madonaPři vyklízení domu č. p. 5 ve Volarech před nadcházející rekonstrukcí učinili pracovníci firky RekonInsta v hromadách nepořádku nečekaný objev... Je jím plátno s obrazem Madony s růží, známou též jako Stožecká madona. Různé verze tohoto obrazu zdobily v minulosti jak známou Stožeckou kapli, tak volarský kostel i kopii Stožecké kaple ve Philippsreutu. Obraz z konce 19. století jistě nemá závratnou hodnotu, avšak je unikátní a cennou součástí historie našeho města a regionu. Pozorným nálezcům právem patří poděkování.

„Při vyklízení půdy domu nedaleko kostela z důvodu jeho chystané rekonstrukce našli pracovníci firmy RekonInsta v hromadách haraburdí smotaný kus plátna. Ze zvědavosti jej rozbalili a přestože neznali souvislosti, vytušili, že jde o nevšední věc, což jim na farním úřadě potvrdili,“ popsal nalezení obrazu volarský radní Roman Kozák. Jak totiž vzápětí dosvědčil pastorační asistent volarské farnosti Karel Falář, jedná se o tak zvanou Stožeckou madonu, která je někdy rovněž nazývána Madonou s růží. Původní obraz visel na stromě v místech, kde později vyrostla Stožecká kaple jako poděkování volarského kováře Jakuba Klausera za navrácený zrak.

„Těch obrazů bylo postupně namalováno několik, jak postupně stárly. Když ve druhé polovině minulého století hrozila Stožecké kapli zkáza, byl obraz ze Stožce přestěhován do kaple volarského kostela, které se říkalo Stožecká. Svoji Madonu s růží mají taktéž v kopii kaple v bavorském Philippsreutu,“ přiblížil historii Stožecké madony Kozák.

Autorem nalezeného obrazu je Franz Veits

Díky signatuře lze jednoznačně určit stáří obrazu a možná i autora. Na obraze je totiž napsáno Fr. Veits a datum 14. 12.  1899.

„Franz Veits byl nejenom malířem, ale možná i prvním na Šumavě žijícím fotografem, protože jeho první fotografické portréty jsou známy již z roku 1868. Po praxi malíře skla studoval na pražské malířské akademii a v roce 1864 se přiženil do selské usedlosti ve Stögerově Huti u Volar. Pohřben je na volarském hřbitově,“ zodpověděl otázku možného autorství radní Kozák.

Jak se obraz z kostela na půdu dostal, je zatím zahaleno tajemstvím Lze jen doufat, že se podaří nějaké stopy nalézt v archivu, či v paměti volarských německých rodáků.
1
Naše stránky můžete podpořit prostřednictvím platební brány paysec - za případný příspěvek děkujeme. o.s. U Nás, Volary
Webmaster © 2007 - 2014 Petr Čmerda, předseda OS U Nás ( e-mail: volaryunas@seznam.cz)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one