Brixovy Dvory 194, 384 51 Volary IČO: 60097540

Zemědělské družstevnictví - úryvek...

...Svépomocné družstevnictví bylo klíčovým prvkem, který umožnil ekonomickou emancipaci československé společnosti. Ke konci 19. století už bylo moderní družstevní hnutí v budoucí Československé republice, zejména v jejích historických zemích, pevně zakořeněno. Díky němu získali malí a střední rolníci a živnostníci určitou míru nezávislosti na velkých rakouských průmyslových a  úvěrových koncernech. Široké vrstvy zemědělců, řemeslníků, dělníků i zaměstnanců uchopily družstení myšlenku a prakticky ji aplikovaly v mnoha různých formách. Družstva zemědělců – předmět této podrobné studie – byla jen jedním prvkem rozlehlé československé družstevní sítě. K dalším podstatným článkům patřila družstva spotřební, bytová a živnostenská.

   Po roce 1918...

...kdy vznikla samostatná republika, začal rychle narůstat počet družstev i rozsah jejich činnosti. Obchodníci a řemeslníci (živnostníci) hojně zakládali nová úvěrní družstva, aby měli finanční prostředky na platby a investice. Přibývala družstva, jejichž cílem byl společný nákup surovin, technického vybavení a zásob. Další družstva vznikala, aby dosáhla na velké zakázky od státu nebo soukromých firem, které pak rozdělila mezi své členy. Přibývala prodejní družstva v podobě trhů s nábytkem či obchodů s oděvy nebo s obuví.

   V roce 1929 bylo v Československu 1 415 neúvěrních obchodních a řemeslných družstev, z nichž 1 087 patřilo Čechům, 285 Němcům, 28 Maďarům, 13 Rusínům a 2 Polákům. Úvěrních družstev obchodníků a řemeslníků bylo 421, z toho 327 bylo českých a 94 německých. V roce 1937 bylo už neúvěrních družstev 1 504 a úvěrních 526. Počet těchto živnostenských družstev během světové hospodářské krize vzrostl – težké časy posilují hodnotu spolupráce.

   Kvalifikovaní dělníci a drobní řemeslníci, kteří dávali přednost společné nezávislé práci před námezdní prací, zakládali speciální výrobní družstva. Několik z nich bylo velmi úspěšných, mezi nimi Grafia, mezinárodně známý tiskařský podnik, a velké Pražské dělnické pekárny, ale většina takto vzniklých družstev nebyla schopna konkurovat soukromě financovaným firmám.

   Velmi hojná byla bytová družstva. Existovalo několik typů, z nichž dva se velmi rozšířily: V prvním z nich se členové sdružili s cílem postavit si bytový dům, který financovali částečně vlastními finančními podíly a čístečně společnou hypotékou. Druhý typ býval zakládán s cílem zakoupit rozlehlou společnou stavební parcelu a postavit na ní rodinné domky. Po uplynutí určité doby a splacení úvěru se tyto domky stávaly majetkem rodin, které v nich bydlely. V roce 1929 bylo v Československu 1 532 bytových družstev, z toho 1 315 bylo českých, 212 německých, 3 polské, 1 maďarské a 1 rusínské. V roce 1937 klesl celkový počet na 1 341.

   Hlavní spotřební (konzumní) družstva byly velké organizace, s členy a prodejnami po celé zemi. Měly více členů než družstva zemědělců, ale nedosahovaly jejich významu a ekonomické síly. V roce 1930 měla spotřební družstva 841 712 členů, zatímco zemědělská neúvěrní družstva měla 567 842 členů. Pokud bychom ale zahrnuli i úvěrní zemědělská družstva, byl by celkový počet členů zemědělské skupiny větší (tab.6). Statistické údaje, shrnující celkové počty členů v neúvěrních družstvech jsou uvedeny v tab. 7 a 8.

   Lze spolehlivě odhadnout, že v roce 1938 bylo zhruba šest milionů z celkového počtu patnácti milionů obyvatel Československa přímo nebo nepřímo spojeno s družstevním hnutím. Třebaže se rozsáhlá československá družstevní síť nemohla rovnat soukromým korporacím svou kapitálovou silou, miliony jejích členů disponovaly obrovskou ekonomickou mocí a ovládaly poměrně velkou část produkce a obchodu v zemi.

 

Vliv družstev na život v zemi

   Ještě významnější byla role družstev v sociální a mravní výchově občanů, zejména rolníků. Hnutí se zrodilo ve městech nezi řemeslníky, ale obyvatelé venkova si brzy uvědomili, že spolupráce může být výhodná i pro ně. Zemědělec musel tradičně spoléhat jak sám na sebe, tak na sezónní výpomoc sousedů, a rolníci ve většině civilizovaných zemí si rychle dokázali přizpůsobit družstevní ideu vlastním potřebám. Československá zemědělská družstva sdružovala jednotlivce, nikoliv kapitál, členství v nich bylo přístupné všem a byla zakládána s konkrétními ekonomickými cíly. Jejich úspěch závisel na osobní spolupráci členů a jejich účelem nebyl zisk, ale morální a materiální vzestup členů.

   V počátcích spočívala aktivita zemědělských družstev v sebeobraně. Potlačovala lichvu tím, že nabídla svým členům krátkodobé úvěry, které byly snadno dostupné a nepodléhaly nejrůznějším možným rizikům. V pozdějších fázích se rolník díky družstvům stal rovnocenným partnerem ve všech ekonomických transakcích. Sdružen s ostatními se mohl účinně bránit proti kartelovým cenám při nákupu vstupů, vyjednávat změny v podmínkách dodávek a v kvalitě zboží. Společně mohli zemědělci bojovat za nový zemědělský odbytový systém, který zajišťoval stabilní a spravedlivé ceny pro producenta i spotřebitele. Přestali být loutkami v rukou překupníků: když byly ceny na trhu směšně nízké, mohli uskladnit své produkty v družstevních skladech a počkat, až ceny stoupnou. V družstevních zpracovatelských závodech mohli zemědělci své plodiny proměnit v hotové nebo téměř hotové produkty, za které pak mohli žádat vyšší cenu. Družstva také napomáhala zlepšení produkce hospodářských zvířat a obilovin pečlivou selekcí vhodných odrůd a druhů a postupnou standardizací zemědělských produktů.

   Díky aktivitám v družstvu se rolníci také sblížili, učili se soucitu se sousedem či druhem v nesnázích, lépe si uvědomovali svou odpovědnost v rámci komunity. Družstevnictví bylo jakýmsi lékem, zmírňujícím jejich vrozenou nedůvěru k ostatním....

   Není proto nijak překvapující, že českoslovenští rolníci byli přesvědčenými družstevníky a že družstvům dobrovolně věnovali hodně času a energie. České rčení ,,Co zemědělec, to družstevník” skutečně platilo. Nebyla snad žádná česká vesnice, kde by nebyl patrný vliv družstevnictví, žádné pole či stáj, které by nebyly dotčeny družstevním hnutím (tab. 9).

   V roce 1933 studovali situaci v Československu dva Francouzi, Polin a Charon, a takto charakterizovali tajemství úspěchu družstevního hnutí:

   ,,Československo můžeme považovat za snad vůbec nejlepší příklad rozvinutého venkovského družstevnictví. Ačkoliv jiné země ho mohou převyšovat v některých speciálních oblastech – Dánsko se svými mlékárenskými družstvy, Kanada s odbytovými družstvy na prodej pšenice, Itálie se zemědělskými výrobními družstvy – žádná se nevyrovná solidnosti jeho organizace a účinnosti jeho kombinovaného úsilí.”....

 

...Během několika let, které uplynuly od převzetí moci komunisty v Československu, byla celá nádherná struktura zemědělského družstevnictví zničena.

   Muselo k tomu dojít. Družstevní principy a metody vyžadují svobodu jednotlivce a možnost autonomního jednání. Jsou založeny na pochopení, nikoliv nenávisti, na toleranci, nikoliv agresi, na vzájemné pomoci, nikoliv na donucování. Jejich cílem je zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života.

   Teorie i praxe komunistů je zcela opačná. Vyžaduje masovou podřízenost a individuální poslušnost. Současní vládci československého lidu se zajímají pouze o využití fyzické práce venkovského lidu. Nejde jim o jeho povznesení morální ani materiální, neboť v takovém případě by se současně posílil i jeho odpor proti komunismu.

   V komunistickém Československu nemůže existovat opravdový systém družstevnictví. Může zde existovat jen něco, čemu komunisté říkají systém družstevnictví. Nová družstva, vzniklá příkazem shora, nejsou a nemohou být skutečnými družstvy. Vůle členů zde nemůže nikdy převládnout nad všemocnou vůlí státního aparátu. Člen, který nesmí svobodně vyjádřit svou vůli, se stává družstevní loutkou a sdružení, k němuž náleží, není nadále ani svobodné, ani dobrovolné, ani autonomní. Není již družstvem.

   Likvidace družstev má dalekosáhlé následky pro československé národní hospodářství. Zemědělská produkce prudce poklesla. Před druhou světovou válkou bylo devět z deseti občanů živeno produkcí československého zemědělství. Přídělový systém neexistoval. Každý si mohl koupit, co potřeboval, a životní standard v Československu byl nejvyšší ve střední Evropě. Dnes i oficiální zdroje přiznávají, že navzdory přísnému přídělovému systému je každý druhý Čechoslovák závislý na potravinách z dovozu. Lidé, deptaní kolektivizací, odcházejí z vesnic a venkovské krajiny a nechávají se zaměstnat v továrnách...

   Skutečnost je taková, že příběh československých zemědělských družstev má prozatím smutný konec. Ale nejsme dosud ve finále a zůstává nám nádherný příklad celého družstevního hnutí s jeho úspěchy, které ukazuje, co všechno je možné učinit v těch oblastech lidského života, které volají po změně a zlepšení. Duch solidarity a spolupráce, který je vlastní družstevnímu hnutí, zůstává skutečným základem každé demokracie a všech demokratických institucí kdekoliv na světě. Leží v srdci všech lidí dobré vůle a nelze jej zničit, a to ani komunisty v Československu. Žije.

20.07.2008 13:48:40
U Nás Volary
Webmaster © 2007 - 2017 Petr Čmerda ( e-mail: volaryunas@seznam.cz)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one