Výběr z kapitol seriálu „Z ekonomického kapsáře Nadi Johanisové“, inspirovaného ročním pobytem v Británii. Seriál byl jakýmsi putováním za alternativami k převládající ekonomické realitě, které jsou příznivější lidem i přírodě. Původně vyšel v časopise Hnutí Duha Sedmá generace (lze si předplatit na www.sedmagenerace.cz) a v roce 2008 jej pod názvem „Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou k lidem i přírodě“ vydalo nakladatelství Stehlík...

"Z ekonomického kapsáře Nadi Johanisové"

Naďa Johanisová je pravidelnou přispěvatelkou do společensko-ekologického časopisu Sedmá generace. Její články najdete zde:

SEDMÁ GENERACE

O jiných způsobech vnímání reality kolem nás (a jak by se objevy neurověd mohly a měly uplatňovat i v životě každého z nás). O tom, jak jsme obětí biologických, genových, výchovných, kulturních a sociálních programů, a jak je lze přeprogramovat. O způsobech hledání a nalézání zdraví a štěstí. Upozornění: Náročné, jen pro ty, kteří (stále ještě) umí číst!

BLOG VLASTIMILA MARKA

Je to všechno poněkud jinak. Hudba (nejen všem lidem bez rozdílu, ale především těm ještě nenarozeným či právě narozeným dětem) pomáhá, ale rozhodně není jedno jaká. Zvuk, který spolehlivě vyvolává negativní energetickou odezvu nenarozeného dítěte, je například rocková hudba: ještě nenarozené děti ji rozhodně rády nemají... (celé)

BARAKA znamená v súfismu štěstí, vůni, dech, ale i esenci života, z níž pramení evoluční vývoj. BARAKA je také duchovní síla, dar Božího souhlasu, BARAKA také byl „časopis pro nový věk“, který připravoval Vlastimil Marek a který vycházel, nejprve jako čtvrtletník, pak nepravidelně, jako pokračovatel časopisu MANA (vyšlo pět čísel) od roku 1996. Po nultém vyšlo celkem dvanáct čísel, poslední na konci roku 2002. Na internetové podobě časopisu najdete fejetony, články a také celé knihy Vlastimila Marka v pdf...

BARAKA

   ...Nedávno jsem se rozhodl promluvit s jednou skupinou o tom, co se děje, když nerozumíš tomu, co se dělá ve třídě. Povídali jsme si o tom o onom, zdálo se, že jsou všichni v uvolněné náladě, a tak jsem řekl: ,,Víte, něco mě opravdu zajímá a jsem zvědavý, jestli mi to řeknete.“ Zeptali se: ,,Co to je?“ Odpověděl jsem: ,,Co vám asi jde hlavou, když vám učitel položí otázku a vy neznáte odpověď?“

   Bylo to, jako by vybuchla bomba. Ve třídě se okamžitě rozhostilo nehybné ticho. Všichni se na mě dívali s výrazem, který jsem se naučil chápat jako napjatý. Po dlouhou dobu bylo naprosté ticho. Až nakonec Ben, který je odvážnější než většina ostatních, prolomil napětí a tak odpověděl na mou otázku tím, že hlasitě řekl: ,,Budu zvracet!“... (celý úryvek)

Vy byste se asi chtěli dozvědět, jakpakto, že vlastně Šmajda přišel do Křapkova, kde byl předtím, a když tam byl, tak proč tam nezůstal. Máte to mít. A jestli to vědět nechcete, tak máte smůlu, já právě začínám.

Víte, jakmile se musheři ocitnou na samém vrcholu Orlí hory, není neobvyklé, že začnou chybovat. Vždyť vlivem působení větru, sněhu, dehydrataci a únavě je to nevyhnutelné. Když Frank Turner roku 1986 přejížděl po strmém svahu nad Chatou 101, ztratil stopu a sjel po svahu dolů. Uvědomil si, že udělal chybu, až když seděl dole ve tmě a kolem něj skučel vítr. Později, když se počasí poněkud uklidnilo a měsíc s hvězdami mu poskytly trochu světla, musel konstatovat, že ze svého okolí vůbec nic nepoznává.

...Svépomocné družstevnictví bylo klíčovým prvkem, který umožnil ekonomickou emancipaci československé společnosti. Ke konci 19. století už bylo moderní družstevní hnutí v budoucí Československé republice, zejména v jejích historických zemích, pevně zakořeněno. Díky němu získali malí a střední rolníci a živnostníci určitou míru nezávislosti na velkých rakouských průmyslových a  úvěrových koncernech. Široké vrstvy zemědělců, řemeslníků, dělníků i zaměstnanců uchopily družstení myšlenku a prakticky ji aplikovaly v mnoha různých formách. Družstva zemědělců – předmět této podrobné studie – byla jen jedním prvkem rozlehlé československé družstevní sítě. K dalším podstatným článkům patřila družstva spotřební, bytová a živnostenská.

Jaro bylo už pár dní a skřítek Olšinka se zastavil u štíhlého, pružného stromu, jehož větve vlály ve větru jako dlouhé dívčí vlasy. Mladé lístky toho stromu zářily v slunci tak jasnou zelení, že spolu s bílým kmenem a těmi větvemi – vlasy – opravdu vypadal jako mladá dívenka. Skřítek Olšinka se usmál.

   Z okýnka v kmeni stromu vykoukl skřítek – menší než Olšinka a stejně něžný a křehký jako jeho strom.

...Máme tu na ostrově dny, zvlášť na podzim a také v zimě, kdy se mraky zastaví a zatemní slunce a déšť padá, až má člověk pocit, že zvuk deště na střeše je jediný, který kdy v životě slyšel, stlačuje ho do sebe, tluče ho do hlavy tak tvrdě, že nohy málem vypovídají službu. A právě když už určitě ví, že nesnese jedinou další minutu vody, mraku, oparu a mlhy, obrátí se najednou vítr, vyjasní se nebe a člověk by skoro řekl, že přišlo jaro...