Pro Jiřího Plachého je fotografie součástí života. Fotografovat začal koncem šedesátých let 20. století, kdy fotografie ještě nebyla samozřejmostí pro každého, kdy samo její vytváření a společenské uplatnění bylo fascinujícím dobrodružstvím. V roce 1970 se stal členem českobudějovické fotografické skupiny Fotos a v letech 1971-1973 absolvoval Školu výtvarné fotografie SČF v Brně. Od roku 1982 měl Jiří Plachý šestnáct samostatných a šest skupinových výstav doma i v zahraničí /Rakousko, Švédsko, Německo/, pravidelně vystavuje s fotografickou skupinou Fotos. Obdržel řadu cen v domácích i zahraničních amatérských soutěžích /Andorra, Belgie, Francie, Japonsko, Polsko, Německo, Švýcarsko, Španělsko/. Je držitelem titulu Autor Svazu českých fotografů a jeho fotografie jsou součástí sbírek SČF v Praze a Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci.

Celým večerem vás bude provázet a o věcech kolem menhirů a o keltské Šumavě vyprávět spisovatel Roman Kozák. Občerstvení již tradičně připravuje Včelákova pravá originellně senzační VL-THÉ-VSKÁ čajírna.

Na závěr večera proběhne přímo u kamenného kromlechu, na místě s dávnou tradicí a silnou energií krajiny, obnovovací „Rituál strážců volarských menhirů".

Vstupné dobrovolné - čaj rozléván zdarma a s láskou!

Proč menhiry a proč ve Volarech

Jistě každého z nás již napadla otázka: Odkud pocházím? Jak to bylo v dobách dávných? Kdo jsou mí předci? Je vše skutečně tak, jak nám předkládá tzv. oficiální věda? Kdo a proč postavil pyramidy? Kdo a proč stavěl ohromné kamenné chrámy?

Jako téměř neviditelná nit se mezi obecně přijímanou verzí vine příběh zcela jiný, jenž hovoří o zlatém věku lidstva. Který hovoří o úspěšných a vysoce civilizovaných národech. Hérójové, Hyperborejci, Atlanťané a další a další…Budeme někdy znát tuto hlubokou neprobádanou minulost? Není písemných záznamů, není svědků.

Ale vlastně - opravdu není? Já pevně věřím, že se nám jednou podaří objevit, rozluštit a naladit se na hutné vibrace skal, hornin a kamenů. To jsou přeci svědkové dějů starých třeba i miliony let. Kameny se jednou stanou neocenitelnou kronikou lidstva. A to jistě věděli nám neznámí megalitičtí hrdinové a stavitelé. V kamenech, které jsou po celém světě uloženy na posvátných místech do podoby posvátných symbolů je uloženo jejich poselství a čeká až nalezneme ten správný klíč, ten správný kód. Jsou jako obrovské harddisky naplněné triliony gigabajtů dat, komunikující mezi sebou pomocí geomantických sítí a sdílející tak historii lidstva, světa i vesmíru…Možná onen tak úpěnlivě hledaný „kámen mudrců" máme dennodenně před sebou, jen to zatím netušíme.

Proto jsem rád, že právě ve Volarech bude stát jedna částečka této neuvěřitelné kamenné sítě - snad bych se to i odvážil nazvat „geostounet". A navíc jsem přesvědčen, že sem neomylně patří. Snad tu kdysi i byly kameny mapující náš kraj, ale díky době nevšímavé a kruté k věcem pohansky posvátným zřejmě skončily jako stavební materiál. Kolega Roman Kozák si dal tu práci a pokusil se zmapovat geomantickou síť, která by mohla naším městečkem proudit a jeho zjištění jsou jistě pozoruhodná. Spojíte-li určitá významná historická místa zjistíte, že Volary leží přímo v průsečíku těchto linií. Volary jsou tedy přirozeným lokálním „serverem" kam se sbíhají informace z okolí, který je však bohužel dlouhodobě v poruše. A tak jako správní správci sítě musíme s pomocí země, vody, ohně i vzduchu provádět restart a obnovit proudění té úchvatné síly…

Kameny den co den, noc co noc osahávají Volary nehmotnými doteky. Neviditelná energie skenuje auru každého z nás a vše se ripuje do bílé ruly. A snad jednou, naši vzdálení potomci, nebo dokonce jiné civilizace, si přečtou náš dnešní příběh…